<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="https://script.spoken-tutorial.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=QGIS%2FC2%2FGeometric-Properties-of-Vectors%2FMarathi</id>
		<title>QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi - Revision history</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=QGIS%2FC2%2FGeometric-Properties-of-Vectors%2FMarathi"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-29T15:30:16Z</updated>
		<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.23.17</generator>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55832&amp;oldid=prev</id>
		<title>Radhika at 22:47, 3 February 2022</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55832&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-02-03T22:47:34Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 22:47, 3 February 2022&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 319:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 319:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	11:01	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	11:01	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	या ट्यूटोरियलचे योगदान &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;NIT सुरथकल मधील Prajwal.M &lt;/del&gt;आणि &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;IIT Bombay मधील स्नेहलता &lt;/del&gt;यांनी &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;दिले &lt;/del&gt;आहे.सहभागी झाल्याबद्दल धन्यवाद.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	या ट्यूटोरियलचे योगदान &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;राधिका हुद्दार &lt;/ins&gt;आणि &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;आवाज मैत्रेय बापट &lt;/ins&gt;यांनी &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;दिला &lt;/ins&gt;आहे.सहभागी झाल्याबद्दल धन्यवाद.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Radhika</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55829&amp;oldid=prev</id>
		<title>Radhika at 22:31, 3 February 2022</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55829&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-02-03T22:31:54Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 22:31, 3 February 2022&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 253:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 253:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	08:36	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	08:36	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;उप-मेनूमधून&lt;/del&gt;,  Basic Statistics for numeric tools क्लिक करा.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;सबमेनू मधून&lt;/ins&gt;,  Basic Statistics for numeric tools क्लिक करा.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;|-&amp;#160; &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	08:42	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; ||	08:42	&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Radhika</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55794&amp;oldid=prev</id>
		<title>Radhika: Created page with &quot; {|border=1 ||'''Time''' ||'''Narration'''   |-    ||	00:01	  ||	Geometric Properties of Vectors वरील पाठात आपले स्वागत आहे. |-...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=QGIS/C2/Geometric-Properties-of-Vectors/Marathi&amp;diff=55794&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2022-01-27T03:06:48Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot; {|border=1 ||&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Time&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ||&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Narration&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;   |-    ||	00:01	  ||	Geometric Properties of Vectors वरील पाठात आपले स्वागत आहे. |-...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
{|border=1&lt;br /&gt;
||'''Time'''&lt;br /&gt;
||'''Narration'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:01	&lt;br /&gt;
 ||	Geometric Properties of Vectors वरील पाठात आपले स्वागत आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:06	&lt;br /&gt;
 ||	या ट्युटोरियलमध्ये आपण शिकू.नकाशावरील  attribute table  मधून निवडलेली वैशिष्ट्ये  दर्शवणे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:14	&lt;br /&gt;
 ||	attribute table मध्ये कॉलम ऍड करणे .&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:18	&lt;br /&gt;
 ||	 attributes साठी आकडेवारीची गणना करणे .&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:22	&lt;br /&gt;
 ||	हे ट्यूटोरियल रेकॉर्ड करण्यासाठी, मी वापरत आहे,उबंटू लिनक्स OS आवृत्ती 16.04, QGIS आवृत्ती 2.18&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:34	&lt;br /&gt;
 ||	या ट्यूटोरियलचे अनुसरण करण्यासाठी तुम्ही QGIS इंटरफेसशी परिचित असले पाहिजे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:41	&lt;br /&gt;
 ||	नसल्यास,संबंधित ट्यूटोरियलसाठी  कृपया आमच्या वेबसाइटला भेट द्या.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:46	&lt;br /&gt;
 ||	या ट्यूटोरियलचा सराव करण्यासाठी, तुम्हाला प्लेअरच्या खाली असलेल्या कोड फाइलस लिंकमध्ये दिलेले फोल्डर डाउनलोड करावे लागेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	00:56	&lt;br /&gt;
 ||	डाउनलोड केलेल्या झिप फाइलमधील कंटेंट  काढा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:00	&lt;br /&gt;
 ||	काढलेल्या फोल्डरमध्ये IND_rails.shp फाइल शोधा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:08	&lt;br /&gt;
 ||	मी आधीच कोड फाइल डाउनलोड, एक्सट्रॅक्ट केली आहे आणि डेस्कटॉपवरील फोल्डरमध्ये सेव्ह केली आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:15	&lt;br /&gt;
 ||	ते उघडण्यासाठी डेस्कटॉपवरील कोड-फाइल फोल्डरवर डबल-क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:21	&lt;br /&gt;
 ||	IND_rails.shp फाइलवर राइट-क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:27	&lt;br /&gt;
 ||	कॉन्टैक्स्ट मेनूमधून,Open with QGIS Desktop निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:35	&lt;br /&gt;
 ||	QGIS इंटरफेस उघडतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:38	&lt;br /&gt;
 ||	QGIS tips  डायलॉग बॉक्स बंद करण्यासाठी ओके बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:44	&lt;br /&gt;
 ||	रेल्वेमार्गाचे प्रतिनिधित्व करणाऱ्या रेषांसह भारताचा नकाशा कॅनव्हासवर उघडतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:51	&lt;br /&gt;
 ||	आपण  कार्यरत असलेल्या रेल्वे रस्त्यांसाठी रेषेची लांबी मोजू.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	01:57	&lt;br /&gt;
 ||	ही माहिती पाहण्यासाठी आपल्याला attribute table उघडणे आवश्यक आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:02	&lt;br /&gt;
 ||	लेयर्स पॅनेलमधील IND_rails layer वर राइट-क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:09	&lt;br /&gt;
 ||	context menu मधून Open Attribute Table पर्याय निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:14	&lt;br /&gt;
 ||	Attribute table उघडते.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:17	&lt;br /&gt;
 ||	टेबलमध्ये EXS_DESCRI नावाची  attribute आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:25	&lt;br /&gt;
 ||	कार्यान्वित असलेली फीचर्स  निवडण्यासाठी आपण attribute चे मूल्य वापरू शकतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:31	&lt;br /&gt;
 ||	हा कॉलम विशिष्ट रेल्वे मार्गाची स्थिती दर्शवतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:36	&lt;br /&gt;
 ||	हे Operational, Unexamined किंवा Unsurveyed  आणि  not Usable   म्हणून वर्गीकृत केले आहेत.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:48	&lt;br /&gt;
 ||	आपल्याला कार्यरत असलेल्या ओळी निवडण्याची आवश्यकता आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	02:52	&lt;br /&gt;
 ||	attribute table विंडोमध्ये,टूल बारमधील select features using an expression टूल क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:00	&lt;br /&gt;
 ||	नवीन डायलॉग बॉक्स Select By Expression  उघडेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:05	&lt;br /&gt;
 ||	फंक्शन एडिटर पॅनलमध्ये, Fields and Values पर्यायापुढील काळ्या त्रिकोणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:13	&lt;br /&gt;
 ||	सूचीमधूनEXS_DESCRI attribute निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:21	&lt;br /&gt;
 ||	त्यावर डबल-क्लिक करा आणि  Expression टेक्स्ट क्षेत्रामध्ये जोडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:26	&lt;br /&gt;
 ||	टाईप करून अभिव्यक्ती पूर्ण करा.&amp;quot;EXS_DESCRI&amp;quot; equal to, in single quotes Operational&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:37	&lt;br /&gt;
 ||	कृपया लक्षात ठेवा, येथे वाक्यरचना केस-सेंसिटिव आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:42	&lt;br /&gt;
 ||	attribute table मध्ये जसे शब्द दिसतात तसे टाइप करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:47	&lt;br /&gt;
 ||	येथे ऑपरेशनल मधील “O” हे कॅपिटल लेटर आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:52	&lt;br /&gt;
 ||	टेबलच्या तळाशी, सिलेक्ट बटणावर क्लिक करा आणि त्यानंतर Close करा बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	03:59	&lt;br /&gt;
 ||	attribute table  मध्ये Operational categoryनिवडली आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:04	&lt;br /&gt;
 ||	 attribute table बंद करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:07	&lt;br /&gt;
 ||	नकाशावर, तुम्हाला दिसेल की Operational category मध्ये येणाऱ्या सर्व ओळी निवडल्या गेल्या आहेत.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:14	&lt;br /&gt;
 ||	या रेषा पिवळ्या रंगात दिसतात.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:17	&lt;br /&gt;
 ||	आता आपली  निवड एका नवीन शेपफाईलमध्ये सेव्ह करू या.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:22	&lt;br /&gt;
 ||	 IND_rail layer  वर राइट-क्लिक करा आणि  Save As... पर्याय निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:31	&lt;br /&gt;
 ||	Save Vector Layer as ….. डायलॉग बॉक्स उघडेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:35	&lt;br /&gt;
 ||	फाईल नाव फील्डच्या पुढे, ब्राउझ बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:40	&lt;br /&gt;
 ||	Save Layer As...  डायलॉग बॉक्स उघडेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:44	&lt;br /&gt;
 ||	आउटपुट फाइलला railway.shp असे नाव द्या.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:49	&lt;br /&gt;
 ||	एक स्थान निवडा, मी डेस्कटॉप निवडेन.सेव्ह बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	04:57	&lt;br /&gt;
 ||	आता या लेयरसाठी सीआरएस निवडू या.Select CRS बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:04	&lt;br /&gt;
 ||	Coordinate Reference System Selector  डायलॉग बॉक्स उघडतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:09	&lt;br /&gt;
 ||	आपल्याला    लांबीची गणना करण्यात स्वारस्य असल्याने, आपण equidistance projection निवडू या.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:16	&lt;br /&gt;
 ||	फिल्टर सर्च  बॉक्समध्ये Indian 1975 टाइप करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:22	&lt;br /&gt;
 ||	जगाच्या Coordinate Reference Systems अंतर्गत,Geographic Coordinate Systems विभागामध्ये Indian 1975 EPSG:4240 निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:36	&lt;br /&gt;
 ||	ओके बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:39	&lt;br /&gt;
 ||	Save vector layer as ... डायलॉग बॉक्समध्ये, डीफॉल्टनुसार, Add saved file to map हे आधीच चेक केलेले आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:48	&lt;br /&gt;
 ||	Save only selected features चेक बॉक्स चेक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:53	&lt;br /&gt;
 ||	ओके बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	05:56	&lt;br /&gt;
 ||	एक्स्पोर्ट  प्रक्रिया पूर्ण झाल्यावर, तुम्हाला लेयर्स पॅनेलमध्ये एक नवीन लेयर रेल्वे लोड केलेले दिसेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:04	&lt;br /&gt;
 ||	लेयर्स पॅनेलमध्ये, तुम्ही IND_rail लेयरच्या पुढील बॉक्स अनचेक करू शकता, कारण आपल्याला  त्याची आवश्यकता नाही.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:15	&lt;br /&gt;
 ||	कॅनव्हासवर तुम्हाला फक्त कार्यरत रेल्वे मार्गांसह भारताचा नकाशा दिसेल.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:22	&lt;br /&gt;
 ||	रेल्वे  लेयरवर राइट-क्लिक करा आणि Open Attribute Table निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:29	&lt;br /&gt;
 ||	आता आपण प्रत्येक वैशिष्ट्याच्या लांबीसह एक स्तंभ जोडू.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:34	&lt;br /&gt;
 ||	टूलबारवरील टॉगल एडिटिंग टूलवर क्लिक करून लेयरला संपादन मोडमध्ये ठेवा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:41	&lt;br /&gt;
 ||	नंतर टूलबारच्या उजव्या कोपर्‍यात उपलब्ध असलेल्या ओपन फील्ड कॅल्क्युलेटर बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:49	&lt;br /&gt;
 ||	फील्ड कॅल्क्युलेटर डायलॉग बॉक्समध्ये,  Create a new field check box चेक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	06:55	&lt;br /&gt;
 ||	Output field name टेक्स्ट  बॉक्समध्ये length hyphen km टाइप करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:02	&lt;br /&gt;
 ||	Output field type म्हणून  Decimal number (real) निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:07	&lt;br /&gt;
 ||	आउटपुट प्रिसिजन 2 वर बदला.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:10	&lt;br /&gt;
 ||	फंक्शन एडिटर पॅनलमध्ये, Geometry च्या पुढील त्रिकोणावर क्लिक करा आणि $length निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:20	&lt;br /&gt;
 ||	एक्सप्रेशन टेक्स्ट बॉक्समध्ये जोडण्यासाठी $length वर डबल-क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:26	&lt;br /&gt;
 ||	1000 ने भागलेल्‍या $length म्‍हणून एक्स्प्रेशन  पूर्ण करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:32	&lt;br /&gt;
 ||	टेक्स्ट विंडोच्या शीर्षस्थानी असलेल्या डिव्हिजन ऑपरेटर बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:37	&lt;br /&gt;
 ||	कीबोर्डवर 1000 टाइप करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:40	&lt;br /&gt;
 ||	आम्हाला आउटपुट लांबी 1000 ने विभाजित करणे आवश्यक आहे,कारण रेल्वे लेयर सीआरएस मीटर युनिटमध्ये आहे आणि आपल्याला किलो मीटरमध्ये आउटपुट हवे आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:52	&lt;br /&gt;
 ||	ओके बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	07:55	&lt;br /&gt;
 ||	एडिटिंग थांबवण्यासाठी टॉगल एडिटिंग टूलवर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:00	&lt;br /&gt;
 ||	Stop editing  डायलॉग बॉक्समध्ये, attribute table मध्ये बदल सेव्ह करण्यासाठी सेव्ह बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:07	&lt;br /&gt;
 ||	 attribute table मध्ये परत, नवीन कॉलम  Length hyphen km जोडला गेला आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:15	&lt;br /&gt;
 ||	आता आपल्याकडे  रेल्वे लेयरमध्ये प्रत्येक स्वतंत्र लाईनची लांबी आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:20	&lt;br /&gt;
 ||	आपण ते सर्व जोडू शकतो आणि एकूण लांबी शोधू शकतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:25	&lt;br /&gt;
 ||	attribute table बंद करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:28	&lt;br /&gt;
 ||	मेनू बारवरील वेक्टर मेनूवर क्लिक करा.Analysis Tools पर्याय निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:36	&lt;br /&gt;
 ||	उप-मेनूमधून,  Basic Statistics for numeric tools क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:42	&lt;br /&gt;
 ||	एक डायलॉग बॉक्स उघडतो.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:45	&lt;br /&gt;
 ||	Input vector layer  मध्ये   रेल्वे  निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:50	&lt;br /&gt;
 ||	Field to calculate statistics on मध्ये length hyphen km    निवडा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	08:57	&lt;br /&gt;
 ||	डायलॉग बॉक्सच्या तळाशी उजव्या कोपऱ्यात असलेल्या रन बटणावर क्लिक करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:03	&lt;br /&gt;
 ||	Results ची विंडो उघडते.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:06	&lt;br /&gt;
 ||	येथे तुम्हाला विविध आकडेवारीचे परिणाम दिसतील.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:11	&lt;br /&gt;
 ||	येथे दाखवलेले  Sum value  हे रेल्वेमार्गांची एकूण लांबी आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:16	&lt;br /&gt;
 ||	लक्षात ठेवा, भिन्न प्रोजेक्शन निवडल्यास उत्तर थोडेसे बदलू शकते.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:23	&lt;br /&gt;
 ||	सराव मध्ये, रस्ते आणि इतर रेखीय वैशिष्ट्यांसाठी रेषेची लांबी जमिनीवर मोजली जाते.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:30	&lt;br /&gt;
 ||	ही मूल्ये डेटासेटला  attributes म्हणून दिली जातात.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:35	&lt;br /&gt;
 ||	वर दाखवलेली पद्धत अशा attributeच्या अनुपस्थितीत आणि वास्तविक रेखा लांबीचे अंदाजे म्हणून कार्य करते.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:46	&lt;br /&gt;
 ||	चला थोडक्यात बघू ,या ट्युटोरियलमध्ये आपण शिकलो,&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	09:51	&lt;br /&gt;
 ||	नकाशावरील attribute table  मधून निवडलेली फीचर्स  दर्शवा.attribute table  मध्ये कॉलम जोडा आणि विशेषतांसाठी आकडेवारीची गणना करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:04	&lt;br /&gt;
 ||	असाइनमेंट म्हणून ,कोड फाईल world_1.shp वापरा, कोड फाइल लिंकवरून डाउनलोड करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:14	&lt;br /&gt;
 ||	वेगवेगळ्या देशांसाठी चौरस-किलोमीटरमध्ये क्षेत्र शोधा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:20	&lt;br /&gt;
 ||	तुमची पूर्ण केलेली असाइनमेंट येथे दाखवल्याप्रमाणे दिसली पाहिजे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:26	&lt;br /&gt;
 ||	खालील लिंकवरील व्हिडिओ स्पोकन ट्युटोरियल प्रोजेक्टचा सारांश देतो.कृपया डाउनलोड करून पहा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:34	&lt;br /&gt;
 ||	स्पोकन ट्युटोरियल प्रोजेक्ट टीम कार्यशाळा आयोजित करते आणि ऑनलाइन चाचण्या उत्तीर्ण झाल्याबद्दल प्रमाणपत्र देते&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:41	&lt;br /&gt;
 ||	अधिक तपशीलांसाठी कृपया आपल्याला लिहा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:45	&lt;br /&gt;
 ||	कृपया या फोरमवर तुमचे कालबद्ध प्रश्न पोस्ट करा.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	10:49	&lt;br /&gt;
 ||	स्पोकन ट्युटोरियल प्रोजेक्टला NMEICT, MHRD सरकारने निधी दिला आहे.या मिशनची अधिक माहिती खालील लिंकवर उपलब्ध आहे.&lt;br /&gt;
|-  &lt;br /&gt;
 ||	11:01	&lt;br /&gt;
 ||	या ट्यूटोरियलचे योगदान NIT सुरथकल मधील Prajwal.M आणि IIT Bombay मधील स्नेहलता यांनी दिले आहे.सहभागी झाल्याबद्दल धन्यवाद.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Radhika</name></author>	</entry>

	</feed>