<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="https://script.spoken-tutorial.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=PHP-and-MySQL%2FC2%2FArrays%2FMarathi</id>
		<title>PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi - Revision history</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=PHP-and-MySQL%2FC2%2FArrays%2FMarathi"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-18T20:46:14Z</updated>
		<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.23.17</generator>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=35978&amp;oldid=prev</id>
		<title>PoojaMoolya at 06:59, 17 April 2017</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=35978&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-04-17T06:59:18Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;amp;diff=35978&amp;amp;oldid=14869&quot;&gt;Show changes&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>PoojaMoolya</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=14869&amp;oldid=prev</id>
		<title>PoojaMoolya at 05:05, 24 July 2014</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=14869&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-24T05:05:35Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 05:05, 24 July 2014&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;style=&amp;quot;&lt;/del&gt;border&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;-spacing:0;&amp;quot;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| border&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=1&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;! &amp;lt;center&amp;gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Visual Clue&lt;/del&gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;! &amp;lt;center&amp;gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Time&lt;/ins&gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;! &amp;lt;center&amp;gt;Narration&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;! &amp;lt;center&amp;gt;Narration&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>PoojaMoolya</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=4155&amp;oldid=prev</id>
		<title>Ranjana: Created page with ''''Title of script''': '''Arrays'''  '''Author: Manali Ranade'''  '''Keywords: PHP and MySQL'''    {| style=&quot;border-spacing:0;&quot; ! &lt;center&gt;Visual Clue&lt;/center&gt; ! &lt;center&gt;Narration…'</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=PHP-and-MySQL/C2/Arrays/Marathi&amp;diff=4155&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-05-07T11:58:20Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Title of script&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Arrays&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Author: Manali Ranade&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Keywords: PHP and MySQL&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;    {| style=&amp;quot;border-spacing:0;&amp;quot; ! &amp;lt;center&amp;gt;Visual Clue&amp;lt;/center&amp;gt; ! &amp;lt;center&amp;gt;Narration…&amp;#039;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Title of script''': '''Arrays'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Author: Manali Ranade'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Keywords: PHP and MySQL'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| style=&amp;quot;border-spacing:0;&amp;quot;&lt;br /&gt;
! &amp;lt;center&amp;gt;Visual Clue&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
! &amp;lt;center&amp;gt;Narration&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:00&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| Arrays वरील पाठात आपले स्वागत.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:03&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| Arrays मुळे डेटाचे अनेक घटक व्हेरिएबल मध्ये स्टोअर करता येतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:08&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| उदाहरणार्थ days ह्या व्हेरिएबलला array म्हणू .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:12&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| कंसात एकापेक्षा अधिक व्हॅल्यूज लिहिता येतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:17&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| येथे आठवड्याचे पाच दिवस लिहू.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:23&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| Monday, Tuesday, Wednesday, Thursday आणि Friday हे आठवड्याचे पाच दिवस आहेत.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:39&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| उदाहरणार्थ पहिला दिवसMonday, दुसरा Tuesday अशाच प्रकारे पुढेही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:49&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| समजले?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:50&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| अनेक घटक असलेला data व्हेरिएबल callकरण्याची ही सोपी आणि कार्यक्षम पध्दत आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 0:59&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| लक्षात घ्या, येथे numbers, किंवा कोणताही data तुम्ही ह्यात ठेवू शकता.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:07&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आता array echo करण्यासाठी echo days टाईप करा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:12&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| पण हे योग्य नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:16&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| जेव्हा आपण पेज उघडू,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:20&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| केवळ 'array' दिसेल.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:22&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आता कंसात 'array' कुठेही नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:24&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| PHP ने आपल्याला सांगितले की हा 'array' आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:32&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| array मधील घटकांना array चे elements किंवा id tags म्हणतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:41&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| square brackets वापरून घटकांची पोझिशन call करतात.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:45&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| म्हणजे तुम्हाला वाटेल की एक, दोन, तीन, चार, पाच&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:50&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| परंतु standard numbering system शून्य, एक, दोन, तीन आणि चार अशी आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 1:58&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| उदाहरणार्थ जर आपल्याला Monday echo करायचे असेल तर स्क्वेअर ब्रॅकेटमध्ये शून्य लिहा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:09&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तसेच Tuesday म्हणजे एक आणि Friday म्हणजेच arrayतील शेवटच्या घटकासाठी चार. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:18&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आता पुढे जाऊ. arrayमध्ये वेगवेगळ्या पध्दतीने values कशा assign करायच्या ते पाहू.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:26&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आता पहिल्यापासून सुरूवात करू.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:32&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आपण एक विशिष्ट स्वरूपाचा array बनवणार आहोत.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:39&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| म्हणजे days zero equals Monday, days one equals Tuesday &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 2:53&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तुम्हाला लक्षात येईल की मी जे आधी लिहिले आहे तेच वेगळ्या व थोड्या अवघड पध्दतीने लिहित आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:04 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| ह्याचा अर्थ day 1 equals, day 2 equals अशाप्रकारे करू शकतो.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:15&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| येथे जे केले तेच array मध्ये ठेवता येते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:19 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| arrayतोच बनत असला तरी असाईनमेंट पध्दत वेगळी आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:25 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तुम्ही ही असे करू शकता. मी ही हेच पसंत करते. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:33 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे जास्त सुटसुटीत वाटते. तुम्ही हे येथे खाली देखील आणू शकता.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:45 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| जर हे सेव्ह करून रिफ्रेश केले तर येथे काही बदल होणार नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 3:54 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| एरर नाही कारण रचना तीच आहे. केवळ ह्या ओळी खाली आणल्या आहेत.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:01 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| line terminator केवळ फंक्शनच्या शेवटीच असेल. प्रत्येक ओळीच्या शेवटी नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:11 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| परत पहिल्यासारखे करून घेऊ.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:15 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हा प्राथमिक array आहे. असे दोन वेगळ्या पध्दतीने values बनवून call करू शकतो.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:23 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| उदाहरणार्थ echo कोटस् मध्ये Today is days आणि स्क्वेअर ब्रॅकेट मध्ये शून्य.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:34 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| context मध्ये मी हे हिरव्या रंगाने हायलाईट केलेले आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:41 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| रिफ्रेश करू. this is Monday दिसेल.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:44 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| गोंधळ टाळण्यासाठी तुम्ही contexts वापरा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:48&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| contact द्वारे coding ओळखण्याची ही सर्वमान्य पध्दत नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 4:53 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| येथे काय योग्य दिसेल, लिहा echo 'days' आणि शून्य. तुम्हाला दिसेल की शून्य हा अंक असल्यामुळे तांबड्या रंगात दाखवला आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 5:09 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तुम्ही असे लिहिले तरी चालेल आणि ते योग्य असेल.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 5:16&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| परंतु echo करण्यासाठी string मध्ये array समाविष्ट करू शकतो.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 5:23 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आपण आता associative arrays पाहू, यात आपण arrayतील प्रत्येक व्हॅल्यूसाठी त्याचा id tags असाईन करू.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 5:36 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तुम्हाला लक्षात आले नसेल तर आता मी ते तयार करत आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 5:46 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| त्यासाठी टाईप करा. ages equals array, आणि कंसात 'Alex' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:03&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| Billy आणि नंतर Kyle टाईप करा आणि प्रत्येक नावापुढे अनुक्रमे एकोणीस, चौदा आणि अठरा लिहा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:20&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे चिन्ह equals आणि greater than sign असे आहे. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:24&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| येथे आपणarrayतील घटक अनुक्रमे शून्य, एक ,दोन या नावांनी call करण्याऐवजी, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:34&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| ह्याला 'Alex', ह्याला 'Billy' आणि ह्याला 'Kyle' असे म्हणत आहोत. त्यांच्या values चौदा, एकोणीस आणि अठरा अशा आहेत. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:45&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| या दोन्हीचा अर्थ एकच आहे. त्यामुळे हे विसरून जाऊन आता ह्याला शून्य, एक, दोन असे संबोधू.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 6:55&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| लक्षात ठेवण्यासाठी, call करण्यासाठी सोपे बनवण्यासाठी echo 'ages' आणि स्क्वेअर ब्रॅकेट मध्ये 'Alex' असे टाईप करा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 7:09 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे एकोणीस असे echo करेल. रिफ्रेश करा. 'Billy' आणि 'Kyle' साठीही असेच होईल. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 7:24&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| तुम्हाला प्रोग्रॅम लिहिताना arrayतील घटकाचा अनुक्रमांक शोधण्याची गरज भासणार नाही.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 7:38 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे करण्यासाठी खूप सोपे आहे. दुसरी उपयोगी पध्दत म्हणजे array एक बरोबर 'Alex' आणि दोन बरोबर 'Billy' असे टाईप करा. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 7:50 &lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आपण शून्य, एक अशी सुरूवात न करता एक, दोन अशी सुरूवात केल्यामुळे हे लक्षात ठेवणे सोपे होते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:00&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आता टाईप करा echo, ages &amp;lt;nowiki&amp;gt;[&amp;lt;/nowiki&amp;gt;1] जे 'Alex' असे आऊटपुट देईल. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:08&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| आपण 'Alex' साठी शून्य वापरणार नाही. हे शून्य, एक, दोन असे संबोधून प्रोग्रॅम लिहिण्यापेक्षा अधिक user friendly आहे.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:17&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे करून पहा. आणि काय सोपे हे ते ठरवा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:21&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| परंतु माझ्या दृष्टीने हे निरर्थक आहे. कारण घटकांना शून्य, एक, दोन ने संबोधणे मला आवडते.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:28&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| मी आधी दाखवलेल्या पध्दतींपैकी कोणतीही पध्दत तुम्ही वापरू शकता. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:37&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| हे arrays चे प्राथमिक ट्युटोरियल आहे. दुसरे ट्युटोरियल,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:44&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;| multidimensional arrays पहा.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:none;padding:0.097cm;&amp;quot;| 8:47&lt;br /&gt;
| style=&amp;quot;border-top:none;border-bottom:1pt solid #000000;border-left:1pt solid #000000;border-right:1pt solid #000000;padding:0.097cm;&amp;quot;|  भाषांतर मनाली रानडे व आवाज रंजना भांबळे यांनी दिला आहे. सहभागासाठी धन्यवाद.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ranjana</name></author>	</entry>

	</feed>