<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="https://script.spoken-tutorial.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Geogebra%2FC3%2FRadian-Measure%2FBodo</id>
		<title>Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo - Revision history</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Geogebra%2FC3%2FRadian-Measure%2FBodo"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-12T19:53:07Z</updated>
		<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.23.17</generator>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;diff=37732&amp;oldid=prev</id>
		<title>Mousumi at 10:20, 19 July 2017</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;diff=37732&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-07-19T10:20:39Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;a href=&quot;https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;amp;diff=37732&amp;amp;oldid=37674&quot;&gt;Show changes&lt;/a&gt;</summary>
		<author><name>Mousumi</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;diff=37674&amp;oldid=prev</id>
		<title>SwmdwnST: Created page with &quot;खुलुमबाय। बे tutorial आव '''Geogebra''' बाहायनानै '''radians''' आरो '''बेंखनबाहागो''' फोरनि...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=Geogebra/C3/Radian-Measure/Bodo&amp;diff=37674&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-07-15T18:32:00Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;खुलुमबाय। बे tutorial आव &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geogebra&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; बाहायनानै &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;radians&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; आरो &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;बेंखनबाहागो&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; फोरनि...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;खुलुमबाय। बे tutorial आव '''Geogebra''' बाहायनानै '''radians''' आरो '''बेंखनबाहागो''' फोरनि सायाव जों सोलोंगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बे tutorial नि थांखिया Geogebra नि '''Input Bar''' आरो radians फरानि गेजेरजों Input Bar आव '''command''' बाहायनायनो सोलोंथाय होनाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Geogebra खौ सोलोंजेनदोंब्ला, spoken-tutorial.org  web site आव थानाय '''Geogebra नि गुदि सिनायथि''' आरो ख’ना आरो आखान्थिथामनि गुदि सोलोंथाय''' नि फोरोंथायखौ नाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बे tutorial आव आं '''Ubuntu version 10.04 LTS ''' आरो '''Geogebra Version 3.2.40.0 ''' खौ बाहायदों।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बे फरायाव जों '''radian''' आ माखौ बुङो आरो बोरै आखियो बेखौ सोलोंगोन,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''arc''' नि लावथाइ आरो ख’नानि सोमोन्दोनि बागै सोलोंगोन&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=आरो मोनसे sector नि area सानदिहुननो मोनसे Assignment मावफुंगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों गाहायाव Geogebra tools फोरखौ बाहायगोन – &lt;br /&gt;
=Circle with Center and Radius, '''Circular Arc with Centre between Two Points''' आरो '''Segment between Two Points'''।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Drawing commands फोरखौ गुबुन राहाजोंबो जेरै commands फोरखौ '''Input bar''' आव लिरनानैबो बाहायनो हायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों बे Geogebra window आव Circle with Center and Radius खौ बाहायनानै 5 सानगुदि सखावनि मोनसे बेंखन आखिगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आं Circle with Center and Radius आव थुगोन, जों मिरुखौ गेजेराव आरो सखावखौ 5 सानगुदि सायख’गोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आं बेंखनआव मोननै बिन्दो '''B'''.. आरो '''C'''.. खौ आखिगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों बे मोननै बिन्दोफोरनि गेजेराव मोनसे बोरला आखिगोन, बेखौ आखिनो आं '''Circular Arc with Centre between Two Points''' खौ बाहायगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आं मिरु '''A'''.. आरो '''B''',.. '''C'''.. आव थुगोन। बेयो मोनसे बोरला सोमजिहोगोन। नोजोर होदि बोरलानि लावथाया d=5.83 सानगुदि जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों बे बोरलाखौ खोमोरगोन आरो गुबुन राहाजों आखिफिनगोन। बोरलाखौ बे '''Input''' bar आव मोनसे command लिरनानैबो आखिनो हायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= बेयाव नुजानाय आयतआरि बक्सआनो जादों '''Input''' bar . Input bar नि उनाव मोन 3 drop down boxes फोर दं। बेयाव माखासे functions फोर लिरनो हागोन आरो माखासे थिबांफोरखौ होनो हागोन, बेनो जादों '''command''' key जेराव Geogebra window आव सावगारिफोरखौ आबुङै आखिनो हायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=दानिया आं बेयाव '''arc''' लिरनो जागायगोन,  नुगोनदि बेयाव command आ गावनोगाव आबुं जागोन। आं बे command खौ drop down box निफ्राइबो मोननो हायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= आं '''' arc'' आव थुगोन, नुगोनदि command आ बेयाव square brackets नि सिङाव नुजादों। आं square brackets नि गेजेराव थुयोब्ला आरो '''Enter''' खौ थुयोब्ला बेयाव command नि syntax आ नुजायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= दानिया '''बोरला''' नि थाखाय syntax खौ बाहायनाया मोनसे बेंखन आरो मोननै बिन्दोफोरखौ थि खालामगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों बेंखननि मुं आरो मोननै बिन्दोफोरखौ थि खालामनांगौ , जायनि गेजेराव जोंनो '''बोरला''' खौ नांगौ ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= '''Algebra View''' निफ्राइ जों नुनो मोनदोंदि बेंखननि मुङा lower case '''c''' आरो मोननै बिन्दोफोर जायनि गेजेराव जों '''बोरला (B,C)''' खौ आखिनो नागिरदों बेयो upper case आव दिन्थिजादों।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बेनिखायनो जों बेयाव command खौ '''Arc[c,B,C]''' लिरगोन आरो Enter थुगोन। Geogebra आ '''case sensitive ''' जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया object properties निफ्राइ जों संजाबनाय बोरलानि गाब आरो रोजाथिखौ सोलायदिनि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों Color आव थांना गोजाखौ थि खालामगोन। Style आव जों बेनि रोजाथिखौ बारायगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नोजोर होदि दानिया बे बोरलाया रोजा आरो गोजा गाबनि नुजाना दं।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों मोननै हांखो खोन्दोफोर AB आरो AC खौ आखिगोन। बेखौबो जों मोननै राहाजों आखिगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों '''Segments between Two Points''' tool आव थुना '''A''' आरो '''B''' आव थुगोन। बेयो खोन्दो '''AB''' खौ आबुं खालामो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों बे खोन्दोखौ आखिनो थाखाय input bar आव command बो लिरनो हायो। खोन्दो '''AC''' खौ आखिनो जों '''Segment[A,C]''' लिरगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों बोरला '''BC''', खोन्दो '''AB''' आरो '''AC''' आरो बेंखनबाहागो '''BAC''' खौ आखिखांबाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों '''बोरला BC''' आरो बिन्दो '''A''' नि गेजेराव सोमजिनाय ख’नाखौ दिहुनगोन। जों बे ख’नाखौ '''α''' मुं होगोन। जों बेखौ drop down box निफ्राइ सायख’गोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ख’नानि command आ जादों '''angle[B,A,C]'''।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Geogebra याव ख’नाफोरखौ मुं होनाय समाव जों standard angle naming convention खौ बाहायगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों नुगोनदि मिरुआव सोमजिनाय ख’ना '''α''' नि माना 66.78 degrees जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया, &amp;quot;से  radian आ मिरुआव सोमजिनाय ख’नानि महराव लाजाबाय जेराव बे ख’नाखौ सोमजिहोनाय बोरलानि लावथाया बेंखननि सखावजों समान जायो&amp;quot;।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों '''Options''' आव थांना '''Angle Units''' खौ '''Radians''' खालामनानै ख’नानि सानगुदिखौ radians लायोब्ला&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों α नि मानखौ दानिया 1.17 रेडियान  मोनगोन। दानिया जों बेखौ खाथिसिनाव लाबोना 1 रेडियान  खालामनो '''बोरला''' नि लावथाइखौ सोलायगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नोजोर होदि '''बोरला''' नि लावथाया d=5 सानगुदि आरो मिरुआव सोमजिनाय ख’ना '''α''' नि माना 1 रेडियान जाबाय ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों 1 रेडियान खौ मोनबाय, आरोबाव जों नुदोंदि बे ख’नाया जेब्ला बोरलानि लावथाया सखावजों समान जायो अब्लासो सोमजियो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1 रेडियान नि माना degree आव बेसेबां जायो? आं बेखौ एसे फेदेरदों।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया बे बोरलानि लावथाइखौ मोनसे खावबेंखनजों समान खालामदिनि, बोरलानि लावथाया जाबाय [π a] जेराव '''a''' आ बेंखननि सखाव जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बेनि सिगां, आं ख’नानि सानगुदिखौ '''डिग्री ''' आव सोलायग्रोगोन मानोना 1 रेडियान नि मानखौ डिग्री आव दिहुननो नागिरदों।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों नुगोनदि जेब्ला '''बोरला''' नि लावथाया [π a] जायो एबा मोनसे खावबेंखन जायो, अब्ला α नि माना 180.21 डिग्री जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आरो बेंखनखौ आबुं खालामोब्ला जों नुगोनदि α नि ख’नाया 360 डिग्री  जागोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
थामहिनबा, बे मोननै बाथ्रानिफ्राइ जों मोनगोनदि 1 रेडियान नि माना 57.32 डिग्री जागोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों '''बोरला''' नि लावथाइ, सखाव आरो ख’नाफोरनि गेजेरनि सोमोन्दोफोरखौ सोलोंगोन। बेनि थाखाय α नि मानखौ 57.32 जों राननानै (α/57.32) जों गुबुन मोनसे ख’नानि मान '''θ''' खौ रेडियान आव दिहुनना लागोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
नोजोर होदि '''θ''' नि माना गुबैयै रेडियान आव ख’नानि मान जायो। नाथाय बेयाव माखासे formatting नि जेंनानि थाखाय डिग्री सिम्बलावनो नुजायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों '''θ''' खौ बेबादिनो बाहायलांगोन आरो ख’नानि सानगुदिखौ radians आव सोलायनाय नङा, मानोना जों मोनसे उनथांखिखौ बोरलानि लावथाइ आरो ख’ना बाहायनानैसो मावदिन्थिनो सानदों ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
माखासे formatting नि जेंनानि जाहोनाव बे उनथांखिखौ बे राहाजोंल’ बुंफोरनो हागोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बोरलानि लावथाइ आरो ख’नानि गेजेराव सोमोन्दो दिन्थिनो उनथांखि मोननो थाखाय Geogebra window आव जों text लिरगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
text खौ माबोरै लिरनो हायो बेनि बागै मिथिनो थाखाय '''ख’ना आरो आखान्थिथामनि गुदि सोलोंथाय''' नि tutorial आव नाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया नोजोर होदि, आं बोरलानि लावथाइखौ सोलायोब्ला नुगोनदि '''θ''' नि मानाबो सोलायफायो आरो बोरलानि लावथाइ आरो ख’नि गेजेराव सोमजिनाय सोमोन्दोआ d=r.θ यै जायो जेराव 'd' आ बोरलानि लावथाइ, 'r' आ बेंखननि सखाव आरो 'θ' आ मिरुआव सोमजिनाय ख’ना जायो, ख’नाया radian आव जायो ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
दानिया जों मा मा सोलोंखो बेखौ बुजिनो थाखाय मोनसे मावनो गोनां बिबानफोरनि सायाव नायगोन।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जों सोलोंनाय रोंगौथिखौ बाहायनानै मोनसे बेंखनबाहागोनि दब्लायथिया माबोरै '''Area = ½ a^2 θ''' जायो बेखौ दिन्थि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
जेराव '''a''' आ सखाव, '''θ''' आ मिरुआव सोमजिनाय ख’ना (रेडियान सानगुदियाव) आरो उनथांखिया '''Area''' = ½ '''a^2''' '''θ''' जायो।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बे बिबानखौ आबुं खालामनायनि मोनसे फिसा मदतआ जाबाय बेंखनबाहागोनि दब्लायथिखौ quadrant जों रुजुनाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बे बिबानखौ आबुङै आखियोब्ला बेबादि नुगोन। जों बेयाव बेंखनबाहागोनि दब्लायथिखौ quadrant जों रुजुनानै सानदिहुननो सानदों।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
आं spoken tutorial नि मावथांखि talk to a teacher project नि बागै मिथिहोनो आखायाव लादों। बेयो भारत सरकारनि MHRD, ICT नि National Mission on Education जों मदत होजानाय।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
बेनि गोबांसिन मिथिथायखौ बेयाव मोनगोन। &lt;br /&gt;
 बर’आव राव सोलायदोंमोन सोमदोन ब्रह्मआ ।&lt;br /&gt;
 आं Hareswar Swargiary. दिनै एसेयावनो दोन्थबाय । Geogebra नि बे फोरोंथायाव आंजों बाहागो लाफानायनि थाखाय साबायख’र ।&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SwmdwnST</name></author>	</entry>

	</feed>