<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="https://script.spoken-tutorial.org/skins/common/feed.css?303"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=BASH%2FC2%2FCase-statement%2FPunjabi</id>
		<title>BASH/C2/Case-statement/Punjabi - Revision history</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=BASH%2FC2%2FCase-statement%2FPunjabi"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=BASH/C2/Case-statement/Punjabi&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-17T15:01:53Z</updated>
		<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.23.17</generator>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=BASH/C2/Case-statement/Punjabi&amp;diff=39176&amp;oldid=prev</id>
		<title>PoojaMoolya at 11:54, 21 September 2017</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=BASH/C2/Case-statement/Punjabi&amp;diff=39176&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-09-21T11:54:36Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class='diff diff-contentalign-left'&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 11:54, 21 September 2017&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| border = 1&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{| border = 1&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;’’’Time’’’&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Time&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;‘’’Narration’’’&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Narration&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 01:14&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 01:14&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | ਸੰਟੈਕਸ ਵੇਖਦੇ ਹਾਂ । &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | ਸੰਟੈਕਸ ਵੇਖਦੇ ਹਾਂ ।&amp;#160; ’case space $(dollar) VARIABLE space in’ ’match_1’ ਕਲੋਜ ਰਾਊਂਡ ਬਰੈਕਟ ਸਪੇਸ ’commands’ ਅਤੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੇਮੀਕਾਲਨ । &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|- &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; | 01:15&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; | &lt;/del&gt;’case space $(dollar) VARIABLE space in’ ’match_1’ ਕਲੋਜ ਰਾਊਂਡ ਬਰੈਕਟ ਸਪੇਸ ’commands’ ਅਤੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੇਮੀਕਾਲਨ । &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 164:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 161:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 05:41&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 05:41&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | ਨਿਰਧਾਰਤ ਕੰਮ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ,&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | ਨਿਰਧਾਰਤ ਕੰਮ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ, ਗਣਿਤਕ ਗਿਣਤੀ ਲਈ ਇੱਕ ਮੀਨੂੰ ਵਾਲਾ ਚਲਾਇਆ ਹੋਇਆ ਪ੍ਰੋਗਰਾਮ ਲਿਖੋ । &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; |- &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; | 05:42&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; | &lt;/del&gt;ਗਣਿਤਕ ਗਿਣਤੀ ਲਈ ਇੱਕ ਮੀਨੂੰ ਵਾਲਾ ਚਲਾਇਆ ਹੋਇਆ ਪ੍ਰੋਗਰਾਮ ਲਿਖੋ । &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; |- &amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 05:47&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160; | 05:47&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>PoojaMoolya</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=BASH/C2/Case-statement/Punjabi&amp;diff=38158&amp;oldid=prev</id>
		<title>Harmeet: Created page with &quot;{| border = 1  | ’’’Time’’’  | ‘’’Narration’’’   |-   | 00:01  | ਸਤਿ ਸ਼੍ਰੀ ਅਕਾਲ ਦੋਸਤੋ, Bash ਵਿੱਚ ‘Case stat...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://script.spoken-tutorial.org/index.php?title=BASH/C2/Case-statement/Punjabi&amp;diff=38158&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-08-14T16:38:33Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot;{| border = 1  | ’’’Time’’’  | ‘’’Narration’’’   |-   | 00:01  | ਸਤਿ ਸ਼੍ਰੀ ਅਕਾਲ ਦੋਸਤੋ, Bash ਵਿੱਚ ‘Case stat...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{| border = 1&lt;br /&gt;
 | ’’’Time’’’&lt;br /&gt;
 | ‘’’Narration’’’&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:01&lt;br /&gt;
 | ਸਤਿ ਸ਼੍ਰੀ ਅਕਾਲ ਦੋਸਤੋ, Bash ਵਿੱਚ ‘Case statement’ ਉੱਤੇ ਸਪੋਕਨ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਵਿੱਚ ਤੁਹਾਡਾ ਸਾਰਿਆਂ ਦਾ ਸਵਾਗਤ ਹੈ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:07&lt;br /&gt;
 | ਇਸ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਵਿੱਚ ਅਸੀਂ ਇੱਕ ਉਦਾਹਰਣ ਦੇ ਨਾਲ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੀ ਮਹੱਤਤਾ, case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੇ ਸੰਟੈਕਸ ਦੇ ਬਾਰੇ ਵਿੱਚ ਸਿੱਖਾਂਗੇ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:17&lt;br /&gt;
 | ਇਸ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਨੂੰ ਜਾਣਨ ਲਈ ਤੁਹਾਨੂੰ ‘Shell Scripting’ ਦਾ ਮੁੱਢਲਾ ਗਿਆਨ ਹੋਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:23&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਨਹੀਂ, ਤਾਂ ਕਿਰਪਾ ਕਰਕੇ ਇਸ ਨਾਲ ਸੰਬੰਧਿਤ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲਸ ਲਈ ਵਿਖਾਈ ਗਈ ਵੈੱਬਸਾਈਟ ਉੱਤੇ ਜਾਓ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:29&lt;br /&gt;
 | ਇਸ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਲਈ ਮੈਂ ਵਰਤੋਂ ਕਰ ਰਿਹਾ ਹਾਂ ਉਬੰਟੁ ਲੀਨਕਸ 12.04 ਆਪਰੇਟਿੰਗ ਸਿਸਟਮ ਅਤੇ ‘GNU BASH’ ਵਰਜਨ 4.1.10&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:39&lt;br /&gt;
 | ਕਿਰਪਾ ਕਰਕੇ ਧਿਆਨ ਦਿਓ, ਅਭਿਆਸ ਲਈ ‘GNU Bash’ ਵਰਜਨ 4 ਜਾਂ ਉੱਪਰ ਦਿੱਤੇ ਗਏ ਆਪਰੇਟਿੰਗ ਸਿਸਟਮ ਅਤੇ ‘GNU BASH’ ਵਰਜਨ 4.1.10 ਨੂੰ ਕਰਨ ਦੀ ਸਲਾਹ ਦਿੱਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:47&lt;br /&gt;
 | ‘Bash’ ਸ਼ੈਲ ਵਿੱਚ ਕੰਡੀਸ਼ਨਲਨ ਸਟੇਟਮੈਂਟਸ ਦੇ ਦੋ ਰੂਪ ਹਨ, if ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਅਤੇ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 00:56&lt;br /&gt;
 | Case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਨੂੰ if-else ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੀ ਥਾਂ ਉੱਤੇ ਵਰਤਿਆਂ ਜਾ ਸਕਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:03&lt;br /&gt;
 | Case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਨੂੰ ਤਰਜੀਹ ਦਿੱਤੀ ਜਾਂਦੀ ਹੈ ਜਦੋਂ ਚੋਣ ਕਰਨ ਲਈ ਉੱਥੇ ਕਈ ਆਈਟਮਾਂ ਹੋਣ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:09&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਆਮ ਤੌਰ ਤੇ’ ਸਕਰਿਪਟ ਵਿੱਚ ‘menus’ ਬਣਾਉਣ ਲਈ ਵਰਤੇ ਜਾਂਦੇ ਹਨ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:14&lt;br /&gt;
 | ਸੰਟੈਕਸ ਵੇਖਦੇ ਹਾਂ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:15&lt;br /&gt;
 | ’case space $(dollar) VARIABLE space in’ ’match_1’ ਕਲੋਜ ਰਾਊਂਡ ਬਰੈਕਟ ਸਪੇਸ ’commands’ ਅਤੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੇਮੀਕਾਲਨ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:27&lt;br /&gt;
 | ‘match_n’ ਕਲੋਜ ਰਾਊਂਡ ਬਰੈਕਟ ਸਪੇਸ ‘commands’ ਅਤੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੇਮੀਕਾਲਨ ‘asterisk’ ਕਲੋਜ ਰਾਊਂਡ ਬਰੈਕਟ ਸਪੇਸ ‘command_to_execute_by_default’ ਅਤੇ ਦੋ ਵਾਰ ਸੇਮੀਕਾਲਨ ‘esac’&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:45&lt;br /&gt;
 | ‘VARIABLE’ ਦੀ ਤੁਲਨਾ ‘match_1’ ਨਾਲ ਹੁੰਦੀ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:48&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਇਹ ਮੈਚ ਨਹੀਂ ਹੁੰਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ ਅਗਲੇ ਕੇਸ ਉੱਤੇ ਚਲਾ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਜੋ ‘match_n’ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 01:54&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਚੈੱਕ ਕਰਕੇ ਦੇਖੋ ਜੇਕਰ ਇਹਨਾਂ ਵਿਚੋਂ ਕੋਈ ਇੱਕ ਸਟਰਿੰਗ VARIABLE ਦੇ ਨਾਲ ਮਿਲਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:01&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਹਾਂ, ਤਾਂ ਫਿਰ ਸਾਰੀਆਂ ਕਮਾਂਡਸ ਡਬਲ ਸੇਮੀਕਾਲਨ (;;) ਤੱਕ ਹੀ ਚੱਲਣਗੀਆ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:07&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ‘VARIABLE’ ਨਹੀਂ ਮਿਲਦਾ, ਤਾਂ ‘asterisk’ ਦੇ ਨਾਲ ਲੱਗਦੀਆਂ ਕਮਾਂਡਸ ਚੱਲਣਗੀਆ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:14&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਡਿਫਾਲਟ ‘case’ ਕੰਡੀਸ਼ਨ ਹੈ, ਕਿਉਂਕਿ ‘asterisk’ ਸਾਰੇ ਸਟਰਿੰਗਸ ਦੇ ਨਾਲ ਮਿਲਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:21&lt;br /&gt;
 | ‘esac’ case ਬਲਾਕ ਦੇ ਅੰਤ ਨੂੰ ਬੁੱਕਮਾਰਕ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:26&lt;br /&gt;
 | case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਨੂੰ ਇੱਕ ਉਦਾਹਰਣ ਦੇ ਨਾਲ ਸਮਝਦੇ ਹਾਂ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:32&lt;br /&gt;
 | ਮੈਂ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਪ੍ਰੋਗਰਾਮ ਟਾਈਪ ਕਰ ਦਿੱਤਾ ਸੀ । ਇਸ ਲਈ: ਮੈਂ ‘case.sh’ ਫ਼ਾਈਲ ਨੂੰ ਖੋਲਦਾ ਹਾਂ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:38&lt;br /&gt;
 | ਪ੍ਰੋਗਰਾਮ ਇੱਕ ਚੇਤਾਵਨੀ ਸੁਨੇਹਾ ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ ਜਦੋਂ ਡਿਸਕ ਸਪੇਸ ਇੱਕ ਨਿਸ਼ਚਿਤ ਸੀਮਾ ਤੱਕ ਪਹੁੰਚਦੀ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:45&lt;br /&gt;
 | ਇਹ shebang ਲਾਈਨ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:47&lt;br /&gt;
 | bash ਦੀ ਜਗ੍ਹਾਂ, ਹੋਰ ਲੀਨਕਸ (linux) ਵਿੱਚ ਵੀ ਵੱਖ ਹੁੰਦਾ ਹੈ, ਜਿਵੇਂ Cent OS, Red Hat ਆਦਿ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 02:55&lt;br /&gt;
 | ਪਹਿਲਾਂ ਇਸਤੇਮਾਲ ਕੀਤਾ ‘/bin/bash’ ਸਿੱਧਾ ਬਾਇਨਰੀ ਫ਼ਾਈਲ ਨੂੰ ਬੁੱਕਮਾਰਕ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:01&lt;br /&gt;
 | ਇੱਥੇ ‘env’ ਵਰਤਿਆਂ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਟ੍ਰਊ ਲੋਕੇਸ਼ਨ ਨੂੰ ਐਬਸਟ੍ਰੈਕਟਸ ਕਰੋ ਜਿੱਥੇ ‘bash’ ਸਥਿਤ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:07&lt;br /&gt;
 | ਇਹ shebang ਲਾਈਨ ਕਿਸੇ ਵੀ ‘GNU/Linux’ ਸਿਸਟਮ ਉੱਤੇ ਸਕਰਿਪਟ ਦੀ ਪੋਰਟੇਬਿਲਟੀ ਨੂੰ ਬਿਹਤਰ ਬਣਾਉਂਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:16&lt;br /&gt;
 | df -(hyphen)h ਮਨੁੱਖ ਦੇ ਪੜ੍ਹਨਯੋਗ ਫ਼ਾਰਮ ਵਿੱਚ ਡਿਸਕ ਸਪੇਸ ਦੀ ਸਹੂਲਤ ਨੂੰ ਡਿਸਪਲੇਅ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:22&lt;br /&gt;
 | ਆਉਟਪੁਟ ‘sort-rk5’ ਤੱਕ ਪਹੁੰਚਦਾ ਹੈ, ਜੋ ਉਲਟ ਕ੍ਰਮ ਵਿੱਚ ਪੰਜਵੇਂ ਕਾਲਮ ਨੂੰ ਸਾਰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:31&lt;br /&gt;
 | ਆਉਟਪੁਟ ਫਿਰ ‘awk ‘FNR==2 {print$5}’ ਵਿੱਚ ਦੀ ਪਾਸ ਹੁੰਦੀ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:38&lt;br /&gt;
 | ਜੋ ਦੂਜੀ ਲਾਈਨ ਦੇ ਪੰਜਵੇਂ ਖੇਤਰ ਨੂੰ ਐਕਸਟਰੈਕਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:43&lt;br /&gt;
 | ਅੰਤ ਵਿੱਚ: ‘% sign’ ਕੱਢਣ ਲਈ ਆਉਟਪੁਟ ‘cut-(hyphen) d “% - (hyphen) f1” ਵਿੱਚ ਪਾਸ ਹੁੰਦੀ ਹੈ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:55&lt;br /&gt;
 | ਇਹ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੀ ਪਹਿਲੀ ਲਾਈਨ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 03:59&lt;br /&gt;
 | ਇੱਥੇ, ਅਸੀਂ 0 ਅਤੇ 69 ਦੇ ਵਿੱਚਕਾਰ ਦੀ ‘space’ ਦੀ ਤੁਲਨਾ ਕਰਦੇ ਹਾਂ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:04&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਮਿਲਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ “”Everything is OK”” ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:08&lt;br /&gt;
 | ਫਿਰ, ਇਹ 70 ਅਤੇ 89 ਜਾਂ 91 ਤੋਂ 98 ਦੇ ਵਿੱਚਕਾਰ ਦੀ ‘space’ ਦੀ ਤੁਲਨਾ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:17&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਇਹ ਮਿਲਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ ‘Clean out. There’s a partition that is $(dollar) space % full’ ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:27&lt;br /&gt;
 | ਇੱਥੇ, ਇਹ ‘space’ ਦੀ ਤੁਲਨਾ 99 ਦੇ ਨਾਲ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- 	&lt;br /&gt;
 | 04:30&lt;br /&gt;
 | ਜੇਕਰ ਇਹ ਮਿਲਦਾ ਹੈ, ਤਾਂ ਇਹ “Hurry.There’s a partition at $(Dollar) space %’ ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:39&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਡਿਫਾਲਟ case ਕੰਡੀਸ਼ਨ ਹੈ ਕਿਉਂਕਿ ‘asterisk’ ਸਾਰੇ ਸਟਰਿੰਗਸ ਦੇ ਨਾਲ ਮਿਲ ਜਾਵੇਗਾ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:45&lt;br /&gt;
 | ਅਤੇ ਇਹ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦਾ ਅੰਤ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:48&lt;br /&gt;
 | ਟਰਮੀਨਲ ਉੱਤੇ ਜਾਓ ਅਤੇ ਆਉ ਹੁਣ ਆਪਣੀ ਫ਼ਾਈਲ ਨੂੰ ਐਗਜ਼ੀਕਿਊਟੇਬਲ ਬਣਾਈਏ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:52&lt;br /&gt;
 | ਟਾਈਪ ਕਰੋ ‘chmod space plus x space case dot sh’&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 04:57&lt;br /&gt;
 | ਟਾਈਪ ਕਰੋ ‘dot slash case dot sh’&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:02&lt;br /&gt;
 | ‘Everything is OK’, ਧਿਆਨ ਦਿਓ, ਆਉਟਪੁਟ ਤੁਹਾਡੇ ਸਿਸਟਮ ਦੇ ਡਿਸਕ ਸਪੇਸ ਦੇ ਆਧਾਰ ਉੱਤੇ ਵੱਖ ਵੱਖ ਹੋਵੇਗੀ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:10&lt;br /&gt;
 | ਮੇਰੀ ਮਸ਼ੀਨ ਵਿੱਚ, ਕਿਉਂਕਿ 0 ਤੋਂ 69 ਦੇ ਵਿੱਚ ਮਿਲਦੇ ਹਨ, ਇਹ ‘Everything is OK’ ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:18&lt;br /&gt;
 | ਆਪਣੀ ਮਸ਼ੀਨ ਉੱਤੇ ਪ੍ਰਿੰਟ ਮੈਸੇਜ ਨੂੰ ਦੇਖੋ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:20&lt;br /&gt;
 | ਤੁਸੀਂ ਸਮਝਣ ਵਿੱਚ ਯੋਗ ਹੋਵੋਗੇ ਕਿ ਕਿਹੜਾ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਚੱਲਿਆ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:27&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਸਾਨੂੰ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਦੇ ਅੰਤ ਵਿੱਚ ਲੈ ਕੇ ਜਾਂਦਾ ਹੈ । ਸੰਖੇਪ ਵਿੱਚ, &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:31&lt;br /&gt;
 | ਇਸ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਵਿੱਚ ਅਸੀਂ ਡਿਸਕ ਸਪੇਸ ਦੀ ਉਦਾਹਰਣ ਦੇ ਨਾਲ case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੀ ਮਹੱਤਤਾ, case ਸਟੇਟਮੈਂਟ ਦੇ ਸੰਟੈਕਸ ਦੇ ਬਾਰੇ ਵਿੱਚ ਸਿੱਖਿਆ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:41&lt;br /&gt;
 | ਨਿਰਧਾਰਤ ਕੰਮ ਦੇ ਰੂਪ ਵਿੱਚ,&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:42&lt;br /&gt;
 | ਗਣਿਤਕ ਗਿਣਤੀ ਲਈ ਇੱਕ ਮੀਨੂੰ ਵਾਲਾ ਚਲਾਇਆ ਹੋਇਆ ਪ੍ਰੋਗਰਾਮ ਲਿਖੋ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:47&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਯੂਜਰ ਇਨਪੁਟ ‘a’ ਅਤੇ ‘b’ ਲੈਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 05:51&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਗਣਿਤਕ ਆਪਰੇਟਰ (plus +, minus -, division / ਅਤੇ multiplication *) ਦੇ ਬਾਰੇ ਵਿੱਚ ਪੁੱਛਿਆ ਜਾਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਹੈ । ਗਿਣਤੀ ਕਰੋ, ਆਉਟਪੁਟ ਪ੍ਰਿੰਟ ਕਰੋ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:02&lt;br /&gt;
 | ਹੇਠਾਂ ਦਿੱਤੇ ਗਏ ਲਿੰਕ ਉੱਤੇ ਉਪਲੱਬਧ ਵੀਡੀਓ ਨੂੰ ਦੇਖੋ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:06&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਸਪੋਕਨ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਦਾ ਨਿਚੋੜ ਕਰਦਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- 		&lt;br /&gt;
 | 06:08&lt;br /&gt;
 | ਚੰਗੀ ਬੈਂਡਵਿਡਥ ਨਾ ਮਿਲਣ ਉੱਤੇ ਤੁਸੀਂ ਇਸਨੂੰ ਡਾਉਨਲੋਡ ਕਰਕੇ ਵੀ ਦੇਖ ਸਕਦੇ ਹੋ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:14&lt;br /&gt;
 | ਸਪੋਕਨ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਪ੍ਰੋਜੇਕਟ ਟੀਮ, &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:16&lt;br /&gt;
 | ਸਪੋਕਨ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਦੀ ਵਰਤੋਂ ਕਰਕੇ ਵਰਕਸ਼ਾਪਾਂ ਚਲਾਉਂਦੀਆਂ ਹਨ । ਆਨਲਾਇਨ ਟੈਸਟ ਪਾਸ ਕਰਨ ਵਾਲਿਆਂ ਨੂੰ ਪ੍ਰਮਾਣ-ਪੱਤਰ ਵੀ ਦਿੰਦੇ ਹਨ । &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:23&lt;br /&gt;
 | ਜ਼ਿਆਦਾ ਜਾਣਕਾਰੀ ਲੈਣ ਦੇ ਲਈ contact @ spoken HYPHEN tutorial DOT org ਉੱਤੇ ਦੇਖੋ । &lt;br /&gt;
 |- 	&lt;br /&gt;
 | 06:31&lt;br /&gt;
 | ਸਪੋਕਨ ਟਿਊਟੋਰਿਅਲ ਪ੍ਰੋਜੇਕਟ ਟਾਕ-ਟੂ-ਅ ਟੀਚਰ ਪ੍ਰੋਜੇਕਟ ਦਾ ਹਿੱਸਾ ਹੈ । &lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:35&lt;br /&gt;
 | ਇਹ ਭਾਰਤ ਸਰਕਾਰ ਦੇ ਐਮਐਚਆਰਡੀ ਦੇ “ਆਈਸੀਟੀ ਵਲੋਂ ਰਾਸ਼ਟਰੀ ਸਾਖਰਤਾ ਮਿਸ਼ਨ” ਦੁਆਰਾ ਪ੍ਰਮਾਣਿਤ ਹੈ । ਇਸ ਮਿਸ਼ਨ ਦੀ ਜ਼ਿਆਦਾ ਜਾਣਕਾਰੀ ਹੇਠਾਂ ਦਿੱਤੇ ਲਿੰਕ ਉੱਤੇ ਉਪਲੱਬਧ ਹੈ http://spoken-tutorial.org\NMEICT-Intro&lt;br /&gt;
 |- &lt;br /&gt;
 | 06:53&lt;br /&gt;
 | ਆਈ.ਆਈ.ਟੀ.ਬੰਬੇ ਤੋਂ ਹੁਣ ਅਮਰਜੀਤ ਨੂੰ ਇਜਾਜ਼ਤ ਦਿਓ । ਧੰਨਵਾਦ ।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 | }&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Harmeet</name></author>	</entry>

	</feed>